Ačkoli architekti dlouhodobě pracují na skvělých projektech, stále mají daleko do ideálu přírody. Podle mnoha vědců je to ona, která, i když je často nepředvídatelná a nebezpečná, obsahuje všechny informace. Člověk inspirovaný přírodou může vytvářet budovy plné skvělých řešení. Odpovědí na otázku, jak využít svět zvířat a rostlin v moderní vědě, je bionika, která studuje principy fungování a stavby živých organismů a poté se převádí do oblastí, jako je například navrhování veřejného prostoru.
Bionika je věda, která studuje stavbu a fungování živých organismů za účelem využití jejich řešení ve vývoji nových technologií. Ultrazvuk napodobuje hlas netopýrů, sonary a radary by možná nikdy nevznikly, kdyby nebylo brilantních delfínů. Suchý zip, který je tak praktickým prvkem oděvu, je inspirován bodláky, které rostou na louce. Nemělo by proto překvapit, že se architekti při navrhování budov také rozhodli použít bioniku. Kde najdeme nejznámější příklady spolupráce mezi architekturou a přírodou?
Olympic Park v Mnichově
Olympijský park z úvodního obrázku byl postaven v roce 1972 a je důkazem, že svět zvířat není jen velkou inspirací, ale také řešením, které v průběhu let nestárne. Obrovská střecha z akrylového skla, připomínající velkou roztaženou pavučinu, byla rozprostřena nad stadionem před několika desítkami let. Mohla vzbudit obavy, že by se zhroutila a dopadla na desítky tisíc fanoušků, kteří přišli do Mnichova sledovat letní olympijské hry. Čas ukázal, že proporce v architektuře mohou být založeny na myšlenkách ze světa přírody a to, co je inspirováno přírodou, může být mnohem odolnější než moderní projekty. Prosklená střecha o rozloze přes 75 tisíc metrů čtverečních je podepřena ocelovými lany na 58 stožárech. Zajímavé je, že dóm je tak odolný, že se po něm můžete snadno projít.
Eastgate v Harare v Zimbabwe
Kořeny moderního kancelářského a maloobchodního komplexu lze nalézt v termitišti. Malý hmyz už dávno vytvořil důmyslný ventilační systém, který se architekti v roce 1996 rozhodli použít při stavbě Eastgate. Především je důležité si uvědomit, že návrh sítě ventilačních šachet, které regulují teplotu v budově a řídí cirkulaci vzduchu, pomáhá chránit životní prostředí. Budova v Harare využívá až o 90 procent méně energie na vytápění nebo chlazení než podobné budovy tohoto typu. Další výhodou pro lidi je tedy nízká poptávka po energii, která se promítá do skutečných finančních úspor.
BIQ neboli Bio Intelligence Quotient v Hamburku
Kdo by si myslel, že zdánlivě nezajímavé řasy pomohou vytvořit energeticky fungující budovu, která čerpá energii z těchto drobných tvorů? Jsou to právě oni, připevnění k panelům na fasádě, které dodávají potřebné „palivo“ do interiéru budovy. Důležité je, že díky tomu, že rostou vysokým tempem a zvětšují svůj objem i několikrát denně, rychle přeměňují sluneční energii. V praxi to znamená, že hamburské BIQ vůbec nepotřebuje externí napájení, takže je energeticky soběstačné.
Dragonfly v New Yorku - stále před námi
Musíme si ještě počkat, až se futuristická vize designéra Vincenta Callebauta stane realitou. Mluvíme o Dragonfly, 132patrové budově, připomínající křídla vážky. Zařízení má být moderní kombinací technologie a přírody, v jednotlivých podlažích budou vedle bytů vytvořeny zahrady, kde můžete pěstovat zeleninu, ovoce a dokonce i obilí!
Bude zde také místo pro hospodářská zvířata. Jde o to, aby jeho obyvatelé byli soběstační a byli schopni vytvořit ekologickou městskou farmu. Na to si ještě musíme počkat, ale trend zavádění vesnic do měst je stále populárnější, zejména v metropolích. Právě zde, často v opuštěných továrnách a v postindustriálních oblastech, se vytvářejí zahrady, kde si každý může pěstovat zeleninu a ovoce. Dragonfly a další budovy tohoto typu jsou opravdu jen otázkou času a s novými objevy v oblasti bioniky se příklady jeho využití v architektuře znásobí.
